O konci života, smrti, co je za ní... bylo napsáno už docela dost knih, všechny jsou domněnky a odhady. Ale je jasné, že přijde a nikoho nemine, je spravedlivá pro všechny.

Umírání - to se nás těžce dotýká, to v životě poznáme každý, odchod milované osoby, někoho na kom nám moc záleží, někoho koho tolik milujeme a přejeme si, aby neodcházel a přesto...musí...a my nic nezmůžeme, i když bychom tolik chtěli...

Smrt je něco co je nevyhnutelné, jasně dané a přesto nás to překvapí, když přijde, brzy, příliš nečekaně..je to něco čeho se bojíme a tak chceme mlčet a tím máme pocit, že ji vymažeme, schováme, hlavně před sebou samými. Ale ona tu bude, vždy byla...

Vždy mě zajímalo, co se děje pak? Proč někteří umírají dříve a jiným je dán ten drahocenný čas. Jak to, že někdo zemře ve spánku a jiný se trápí v bolestech...proč??? Je to trest a za co? Je to předurčeno a kdo si to vlastně vybral?

Napadá mě spousta otázek a na ně bych si tady chtěla dělat uložiště odpovědí...

---

KNIHY

Kdo se bojí smrti? - Jan van Helsing
Kniha mě doslova fascinovala, je čtivá, zajímavá, otevírá jiný pohled na problematiku. Četla jsem několikrát.

Je-li ti život milý - Rachel Clarke
Autorka nechává nahlédnout do vlastního života - popisuje svou cestu k povolání lékařky, osobní setkání se smrtí, co obnáší směna lékaře na pohotovosti a poté i v hospici, kde rozmlouvá s pacienty, kterým nezbývá mnoho času. Kteří různými způsoby se snaží přijmout to, že umírají a někteří to přijmout vůbec nechtějí z různých důvodů. Ona i přes všechnu tu nepřízeň osudu s týmem kolegů dokáží do jejich posledních dní, hodin, chvil vložit radost, pochopení, soucit...aby odchod z tohoto světa byl pro ně i blízké co nejméně bolestivým.
Kniha je velmi smutná vzhledem k tématu, ale poučná a velmi změnila můj náhled na umírání.

Musela jsem zemřít - Anita Moorjani
Životní příběh Anity, napsaný upřímně dle vlastní zkušenosti.
Brzy po sňatku u ní diagnostikovali rakovinu, po čtyřech letech různých pokusů o léčbu upadla do kómatu a všechny orgány jí postupně selhávaly, což prokázala tomografická vyšetření. Nečekaně se však z klinické smrti probrala a velmi rychle se začala zotavovat. Následná vyšetření neprokázala žádná ložiska rakoviny, což je zcela neuvěřitelné a vědecky nevysvětlitelné. Strhující závěrečná část se týká autorčiny proměny ve vnímání hodnot, neboť na základě prožitku blízké smrti objevila smysl života.

Anita Moorjani ve své inspirativní autobiografii líčí, jak jí po čtyřech letech boje se zákeřnou nemocí tělo vypovědělo službu. Dostala se do neobyčejného stavu zážitku blízké smrti a v něm si uvědomila svou vlastní hodnotu… i skutečnou příčinu své nemoci. Když nabyla vědomí, její stav se zlepšoval takovou rychlostí, že ji za několik týdnů bez jakýchkoli známek rakoviny propustili z nemocnice. Vyrůstala v tradiční hinduistické rodině uprostřed převážně čínské a britské společnosti a odmalička ji silně ovlivňovaly nejrůznější kulturní a náboženské zvyklosti. Po léta se snažila najít svou vlastní cestu a zároveň splnit veškerá očekávání ostatních. V důsledku zjevení, které prožila na onom světě, si uvědomila, že má sílu samu sebe vyléčit… a že ve vesmíru se dějí zázraky, jaké si nedokázala ani představit. V knize Musela jsem zemřít se Anita dělí s čtenáři o všechno, co už ví o nemocích, léčení, strachu, „bytí láskou“ a skutečné velkoleposti každého člověka. Její kniha nás utvrzuje v přesvědčení, že jsme duchovní bytosti, které prožívají lidskou zkušenost, a že všichni tvoříme jednotu.

---

Nedávno jsem objevila, že existuje festival na téma smrt: K smrti dobrý festival
A také probíhají setkávání lidí, kteří si chtějí povídat o tématu smrt a vše co je s tím spojené u K smrti dobré kávy

Zpět nahoru